Starší přípravka sehrála další mistrovské utkání v neděli 23.4.2017 v Krhanicích.

Na pěkném trávníku se nám sešlo 11 hráčů. Postavili jsme dvě pětky a začal boj. Naše dvě úvodní šance v rychlém sledu jsme neproměnili a soupeř nás okamžitě potrestal. Prohrávali jsme 1:0. Pak to vzal na sebe náš Vojta a třikrát se dokázal prosadit během tří minut. Soupeř ještě srovnal na 3:3, ale poločas jsme vyhráli 6:3. Ve druhé půli jsme stříleli góly už jen my a vyhráli celkově 11:3. Byli jsme jasně lepším týmem. Chyběl nám pouze dostatečný důraz a „drajv“ před bránou soupeře. Jinak hráči předvedli, že fotbal umí. Od brankáře Martina přes obránce a záložníky až po útočníky.

Kromě výsledku jsme si však příliš radosti na hřišti neužili. Hráli jsme míčem číslo tři a ne čtyři (na můj dotaz mi rozhodčí odpověděl, že to tak má být), rozhodčí pouštěl vykopávání brankáře přes půlku (prý o tom ví, ale nepíská to), tým Krhanic házel auty do brány, našemu Milanovi byl odpískán faul za to, že si dal ruce od těla. Naši hráči museli trpět tvrdou hru soupeře, čtyři z nich jsme po tvrdých zákrocích museli střídat. Tonda neudržel nervy (což by se nemělo stávat) a po okopávání soupeřem a odpískání faulu postrčil protihráče. Vrcholem byla ovšem reakce rozhodčího: „ty vole, co si to dovoluješ!“. Takové oslovení dítěte rozhodčím na sportovním utkání je opravdu unikátní. Během zápasu jsme si museli projít mnoho momentů, které byly ukázkou toho, jak to na fotbalovém zápase dětské kategorie nemá vypadat. Bohužel v takové atmosféře nemůže být fotbal pro děti radost. V každém případě se hráči musí učit s podobnými situacemi vypořádat. Někdy prostě není fotbal peříčko stejně jako život. Přese všechno za předvedený fotbal naši hráči zaslouží pochvalu!

Naše sestava: Tonda (1 branka), Vojta (3), Tobiáš (3), Martin, Filip R., Jakub M., Jakub S. (2), Filip N. (2), Milan, Radek, Kačka.