Soupeře z Votic jsme v úvodu utkání zatlačili a náš tlak vyústil v slibné vedení dokonce až na 4:1. Všichni jeli na maximum, ale poté se projevila únava klíčových opor a postupně se hra vyrovnala. Slabší chvilku si vybral i Petr v brance a nápor soupeře ještě zesílil. Podařilo se jim srovnat a konec utkání byl ve znamení zmatků a neproměněných šancí na obou stranách. Přestože jsme k vítězství měli hodně blízko, nedokázali jsme si body utrhnout. Nyní nás čekají dva silní soupeři a jelikož určitě nechceme dát kůži zadarmo, musíme se koncentrovat celý zápas a ne jen na první poločas. Doufejme, že nás tato trpká remíza poučí do dalších kol. Neodpustím si povzdech nad lukášovo angínou, myslím že citelně chyběl nejen fotbalově, ale i jako bojovník do konce zápasu. Tak se brzo uzdrav marode.