Zápasovou sezónu starší přípravky jsme zakončili pěkně připraveným turnajem v Senohrabech, který je oproti hlavní sezóně hrán ve formátu 7+1 a tím je i dobrou přípravou pro ty, kteří již starší přípravku opouští. Letos jsou to ročníky 2004, kteří už na podzim budou hrát soutěž 7+1. V našem týmu doplněném třemi hráči ročníku 2003 (Mates,Dan,Jarda) to platilo i o nich, jelikož jako mladší žáci odehráli celou sezónu 5+1. Naopak nakouknutím dopředu byla zkušenost v Senohrabech pro 3 hráče MP Matěje, Dominika a Tondu, kteří nás doplnili po zrušeném zápase MP v Ratměřicích (nepřízeň počasí). Poděkovat musíme Adamovi Mikundovi a Vaškovi Víznerovi (hráči FK Fercom Týnec), kteří nás doplnili po velkém množství omluvenek kmenových hráčů Pecerad. Myslím, že si to společně s našimi kluky užili a opravdu nám pomohli.

Naše soupiska (Jakub,Lukáš,Mates,Jarda,Dan,Matějda,Dominik,Tonda,Salda,Petr,Honza,Adam,Vašek) tedy byla nakonec zcela zaplněna 13 hráči, ačkoli jsme při nominaci měli strach, že budeme mít pouze 1 na střídání.

Turnaj sehrálo 10 týmů ve dvou skupinách. Pak následovala utkání o umístění. My jsme byli nalosováni do skupiny s domácími, Vršovicemi, Načeradcem a HC Slavií Praha. Ve druhé skupině se představily Louňovice, Říčany, Úvaly, Prčice a Benešov.

Začali jsme jsme proti HC Slavia. Soupeř byl fyzicky zdatnější, odhodlanější, důraznější a hlavně zodpovědnější. My jsme byli individuálně o něco lepší, ale to samo o sobě zdaleka nestačilo na nadupané hokejisty. Výsledek 1:5 je trochu krutý, protože obraz hry byl vyrovnanější, ale hraje se na branky a ty dával soupeř.

Druhý zápas jsme sehráli s domácími Senohraby a hned od začátku bylo vidět, kdo je lepším týmem. První poločas jsme zvládli bez větších potíží, avšak ve druhém začali domácí diváci výrazně povzbuzovat a nabuzení hráči nám začali motat hlavu. Chyby v obraně se kupily a nakonec to bylo ještě hodně vydřené vítězství 3:1. Senohraby měly hodně mladý tým a příští rok budou určitě favority na vítězství v turnaji.

Třetí naše utkání po výborném obědě (řízky) jsme sehráli s Vršovicemi a nebylo to špatné, dokonce jsme se ujali vedení. Měli jsme spoustu šancí. Soupeř hrozil převážně z brejků, nebo po našich chybách v obraně a ve středu hřiště. Dařilo se nám hrát v dohodnutém rozestavení 2-3-2 a až na výjimky byla hra z obou stran fotbalem s pěknými akcemi. Prohráli jsme 2:5, ale s nakonec stříbrnými Vršovicemi jsme si zahráli pěkné vyrovnané utkání. Utkání bylo i trochu smolné, protože jsme si dali 2 vlastní góly.

Ve čtvrtém zápase jsme nastoupili proti papírově nejslabšímu soupeři z Načeradce. Udělali jsme tedy změnu v bráně, aby si Vízi také zahrál. To, co se ale dělo na hřišti byla hotová anarchie. Místo abychom využili čas, který nám soupeř dopřál pro pěknou kombinaci, topili jsme se ve všemožných kličkách na soupeřově polovině. Statické utkání jsme nedokázali rozhodnout v prvním poločase. Ukázalo se, že Jakubův tah na branku nám chybí a že neumíme vystřelit, resp. nemáme ani odvahu to zkusit. Ve druhé půli jsme pokračovali ve stejné hře a nepřinášelo to žádný efekt. Naopak soupeř těžil z našeho zmatku ve hře a občasnými brejky mohl klidně rozhodnout zápas. Jako rozhodující se ukázala Lukášova individuální akce, kdy si zatáhl míč na pravý roh pokutového území a vystřelil pod břevno. Zápas jsme vyhráli 1:0, ale přes důležitost v turnaji jsem z něj neměl vůbec radost. Naopak zklamání z předvedené nezodpovědnosti celého týmu, neschopnosti se podřídit stanovené taktice a prosazování individuálních potřeb na úkor týmového výsledku. Utkání nám ukázalo oblasti, ve kterých musíme hodně zapracovat. I přes tento hrůzný zápas jsme se nakonec umístili třetí ve skupině a čekal nás zápas s Benešovem o celkově 5.místo.

V utkání o 5.místo jsme byli rovnocenným soupeřem a i organizace hry byla až na výjimky dobrá. O konečném výsledku 2:4 rozhodly individuální chyby, nevyzrálost některých hráčů a fyzická kondice.

Skončili jsme tedy šestí a sehráli náročná utkání. Vítězem turnaje se stali hokejisté HC Slavia, když ve finále porazili Vršovice 1:0. Bronzové skončily Říčany, když po remíze 1:1 porazily na penalty Úvaly. Ukázalo se, že naše skupina byla o něco kvalitnější. Nejlepším střelcem našeho týmu….a to se podržte…..se stal Filip Salátek se 4 brankami :-). Ukázalo se, že je zabijákem v pokutovém území. Velká gratulace Fildo!! Kuba dal 2, Lukáš, Dan a Adam 1. K tomu jsme vstřelili 3 vlastence, což je docela dost, ale i to se ve fotbale stává.

Turnaj ukázal několik nepříjemných a hodně důležitých věcí.
Ne všichni jsou ochotni podřídit se týmovému pojetí hry – nevnímají utkání jako celek, ale jako sérii možností vyniknout, dotknout se míče atp. Jejich individuální schopnosti potom vyšumí do prázdna.
Ne všichni jsou ochotni odevzdat na hřišti maximum možného, na střídačku se vrací neudýchaní, nespocení.
Hodně hráčů nevidí příležitosti nahrát, nechce nahrát, nebo neumí kvalitně nahrát.
V soubojích chybí mnohdy důraz, hra tělem.
Vnímání týmu, nálada v týmu…velké rezervy.
Ochota akceptovat pozici a úkoly přidělené trenérem je u několika hráčů velmi nízká.
Hra 7+1 nám dá ještě hodně práce, ale i za poměrně krátký čas, kdy se ji učíme, je vidět určitý posun.
Vyhovuje nám hrát spíše s kvalitnějším soupeřem. Slabší soupeř demoralizuje náš výkon.

Připravujeme 2 přípravné kempy o prázdninách, kde bychom chtěli na těchto věcech výrazněji zapracovat.

Děkuji všem hráčům za jejich výkony a rodičům za podporu, včetně výpomoci z Týnce a MP.

Tímto turnajem jsme zakončili zápasovou sezónu.

« ‹ z 2 › »