V sobotu jsme sehráli přátelský zápas proti tradičně hodně těžkému soupeři – týmu Bystřice. Po zkušenostech z předchozích týdnů s velkou marodkou jsme povolali na pomoc i tři hráče ročníku 2006. Nakonec ale dorazili všichni nominovaní a tak nás bylo 13.
Nám se dařilo držet krok se soupeřem po většinu první poloviny. V té druhé jsme nedokázali ustát soustředěný tlak soupeře a přidali několik chyb v obraně, které Bystřice vždy potrestá. Nejednalo se o zápas, ve kterém by byl soupeř nastěhován v našem pokutovém území, ale nedokázali jsme zužitkovat naše šance a zakončit je střelou.
Musíme se naučit střílet i ze situací, které nezaručují vždy stoprocentně gól v síti soupeře. Takových situací se silným týmem není mnoho. Není možné vždy „dojít“ až do branky. Kdyby jsme měli porovnávat procentuální úspěšnost střel na branku, asi by byla situace hodně vyrovnaná. Bohužel jsme ale měli o mnoho méně střel a tomu odpovídá i výsledek 1:10 (0:3).
Kluky ale stejně musím pochválit, protože takovéto zápasy nejsou vždy jednoduché a drtivá většina dala do hry co mohla. Takovéto zápasy nám dávají hodně zkušeností. Bystřice je druhým týmem přeboru (vyšší soutěže) a za celý podzim obdržela pouze 9 branek (méně než branka na zápas). I první Poříčí obdrželo dvakrát více branek a ostatní povětšinou k 50-ti brankám. Hodně to svědčí o kvalitě brankáře a obrany Bystřice.
Za nás čestného góla vstřelil Filip Sl. za asistence Lukáše. V kabině jsme se shodli, že nejlepším hráčem byl Jarda, který v brance předvedl několik parádních zákroků.
Příště musíme brát v úvahu takové nefotbalové akce jako je Noc s Andersenem, které se někteří hráči zúčastnili a jejímž důsledkem byl nedostatek spánku. Důkazem budiž jejich neustálé zívání. To musíme příště dopilovat :-)
Naše sestava: 2 – Filip Sl. (G: 1), 4 – Tomáš N., 5 – Matyáš, 6 – Jan, 6 – Tonda (SP), 9 – Dan, 10 – Jarda (GK, C), 10 – Matěj (SP), 13 – Filip Sa., 17 – Ivo, 18 – Lukáš (A: 1), 27 – Petr, 34 – Tobiáš (SP)
Viděl jsem celý zápas a zkusím popsat, co klukům podle mne chybí:
– Pohyb. Gólman nemá komu rozehrát míč, všichni stojí na patách. Když se podaří rozehrát na obránce, obránci se nikdo nenabídne. V útočné fázi si někdo i křikne o míč, ale je schovaný za hráčem. Není vidět klasické fotbalové „přihraj a jdi“. V obranné fázi je obsazování nedůsledné a hráči se nevracejí za balón.
– Převzetí míče. Náběh proti přihrávce, kvalitní první dotek, získání míče pod kontrolu, pokrytí míče a další rozvinutí akce.
– Více sebevědomí. Kluci by si měli dovolit více jeden na jednoho i za cenu, že se to nepovede, že přijdou o míč. Ale musí to zkusit!
– Přihrávka. Hráči by již měli zkoušet přihrávky do prostoru, nikoliv na hráče.
– Prostorová orientace. Hráči málo využívají šířku hřiště, volné prostory.
– Rychlost: až na výjimky je třeba zrychlit všechny fotbalové činnosti – rychlost zpracování, rychlost náběhu, rychlost vedení míče, rychlost přihrávky…
Ocenil bych individuální pokusy především Tomáše, ale i Iva, Petra, Matyáše a Lukáše. Absolutně nejlepší herní projev měl Filip Sl. Jarda v brance se měl co otáčet a měl to hodně těžké a spoustu toho zachránil. Honza zapracoval na dynamice. Dan je silný v soubojích, stejně jako Filip Sa. Střelbu nelze hodnotit, pět střel za zápas je málo, do šancí je třeba se nejprve dostávat.
Bystřice je opravdu silný tým. Vyrovnat se týmům podobné kvality bude chtít hodně práce a trpělivosti v tréninku a v samotném zápase soustředění, nasazení a sebevědomí. Kluci mají výborný technický základ, to většině hráčů v širokém okolí chybí. Je třeba přidat ten správný „drajv“ a ono to půjde. Držím palce!
Má pravdu přecedo!!!