Po podzimní zkušenosti jsme věděli, že Pyšely sestavily pro  letošní sezónu zvláště silný a rychlý tým. My jsme naopak do dnešního zápasu nastoupili značně oslabeni o nemocné hráče, v poli hráli hráči, kteří jsou zraněni a další, kteří jsou po delších nemocech a několika várkách antibiotik. Tři  z hráčů navíc absolvovali dopolední dvouhodinový trénink jako přípravu na McDonald Cup, kde budou reprezentovat svoji školu. Přesto všichni projevili bojovného ducha a do těžkého zápasu nastoupili.

První poločas skončil výsledkem 14:0 pro domácí. V druhém, po té, co jsme vystřídali Kubu v brance za Tomáše N. se v poli projevila Kubova urputnost a dokázali jsme vstřelit 3 branky. Tvrdá hra na soupeře platila. Měli jsme i další příležitosti, ale ty se nám již přes náš velký tlak a chuť již nepodařilo proměnit. Vydali jsme ze sebe úplně všechno a posledních deset minut jsme už opravdu na dobře fyzicky vybavené hráče soupeře neměli.

Za druhý poločas  padly 3 branky do soupeřovy sítě a 9 do naší. Soupeř hodně těžil ze své rychlosti, fyzické a výškové převahy (snad vyjma dvojčat :-)). Nám se naopak nedařilo zpracování míče a nahrávky často končily na kopačkách soupeřů. Několikrát jsme také doplatili na naši zbrklost, když jsme chtěli rychle rozvinout akci, ale místo toho jsme si situaci spíše zkomplikovali.

Kluci musí zlepšit svůj přístup k tréninku. Více se soustředit na provedení jednotlivých cvičení, uvědomit si, že ostatní se zlepšují a bez dřiny to nejde. Zrychlit svůj pohyb s míčem, zvýšit přesnost, nabrat kondici a nabrat odvahu a pouštět se do osobních soubojů, a to tehdy když míč vedou, tak i když ho chtějí hráči odebrat.

Co mne potěšilo byl fakt, že dnes hráli více jako tým než v jiných utkáních. Většina z nich měla snahu, i přes nepříznivý vývoj zápasu, pořád bojovat. Za to jim patří pochvala.