23. 05. 2015.

MŽ – 10. KOLO OS – NEVEKLOV x PECERADY 12:1 (6:1)


V posledním zápase  jsme se potkali s týmem Neveklova. Nastoupili jsme s devíti hráči, ale pro indispozici musel většinu zápasu sledovat Filda ze střídačky. Protože nám onemocněl Kuba, museli jsme v brance improvizovat. Na první polovinu si mezi tyče stoupl Tomáš a do druhé půle Jarda, pro kterého to bylo vůbec první účinkování v brance. Oba dva se popasovali s nelehkým úkolem na jedničku. Jarda málem vychytal i nařízenou penaltu, když míč zasáhl, ale z branky nedostal. Nechybí jim postřeh a pokud  trochu potrénují, zvládnou rozehrávku, povedou si v brance na výtečnou.

Neveklov na nás nastoupil s narostlou sestavou a tradičně tvrdou hrou. Oproti minulému kolu tolik soupeř nenakopával míče a celá hra byla jednak pro diváka koukatelnější a hráči se mohli učit hrát fotbal ne jen trénovat běh.

Dan tento zápas velmi dobře bránil a soupeř s ním měl velké problémy ho obejít. Na Fandovi je stále znát, že po zimním výpadku díky nemocem není ještě v optimální formě, tak jak ho známe, ale snaží se a to je nejdůležitější. Martina si vyzkoušela všechny pozice a jen trochu štětí ji dělilo od gólu, který by si určitě jako odměnu za svoje snažení zasluhovala. Petrův pohyb byl mnohem lepší a díky své výšce byl jedním z mála, kteří v tomto směru mohli soupeři konkurovat :-). Filda na hřišti moc času strávit nemohl, ale pokud byl na hřišti, snažil se dát do hry všechny síly, které měl. Ivo a Matyas předvedli asi nejlepší fyzičku. Snažili se napadat soupeře při rozehrávce, nebáli se kličky. Co můžou zlepšit je výběr techniky v závislosti na herní situaci.

Měli jsme několik slibných střel a kombinačních akcí, ze kterých se nám ale gól vytěžit nepodařilo. Jediný gól se nám podařilo vsítit po faulu na Matyase před pokutovým územím soupeře. Míč si pro zahrání připravil Petr a soupeř mezi něj a branku postavil zeď. Kluci standardku rozehráli chytře. Petr nahrál na Matyase a ten již mohl volným prostorem nacentrovat před branku, kde si nahrávku našel Ivo a míč poslal za záda soupeřova brankáře.

Dnes přes prohru musím všechny pochválit, protože jsme po dvou zápasech opět hráli soustředěně a s nasazením. Výhra není až tak důležitá jako to, jestli dokážeme hrát fotbal tak, jak se ho učíme, to znamená technickou hru. Příští rok budeme hrát na větším prostoru a ve větším počtu hráčů, což nás o krůček se přiblížíme fotbalu dospělých, kde se jen s nakopáváním daleko dojít už dnes nedá.