11. 10. 2015.

Mistrovský zápas MŽ – Netvořice x Pecerady 5:2 (2:0)


V sobotu jsme se utkali s Netvořicemi, které jsou naším asi nejčastějším soupeřem. Oba dva týmy vědí jakou hru od druhého očekávat a naopak jakou taktiku je vhodnější použít a jaká zase spíše fungovat nebude.

Na zápas jsme jeli s vědomím, že kromě dvou hráčů, kteří nemohli do dnešního zápasu nastoupit, další dva hráči do zápasu možná nenastoupí také. Bohužel přestože Dan s Honzou chtěli hrát a chtěli být s týmem, prostě to nešlo. Jeden čerstvě po nemoci a druhý se zraněným kotníkem dokázali odehrát pouze část prvního poločasu. Přes veškerou snahu se museli jít do šaten převléci a druhý poločas sledovali už jen pouze jako diváci. Patří jim velká pochvala za odhodlání a týmového ducha. To se cení opravdu hodně.

Vzhledem k nemocným hráčům, a otazníkem nad dalšími, jsme tým doplnili o 3 hráče naší SP (ročník 2006) a kluci se rozhodně neztratili.

Netvořice začaly první patnáctiminutovku lépe než my. Jako bychom měli ostych ze soupeře, který hraje hodně do těla a pokouší se pálit z každé situace. V první půli se podařilo Kubovi zneškodnit několik nebezpečných ran, které soupeř poslal na naši branku, ale přeci jenom dvě se mu nepodařilo zadržet a ty skončily v naší síti. První poločas skončil výsledkem 2:0 a výsledek odpovídá tomu, co se na hřišti dělo. Chybovali jsme, za což jsme byli potrestáni góly a naší střelby bylo opravdu pomálu.

Do druhého poločasu si do branky po hodně dlouhé době stoupl Lukáš a stejně jako Kuba předvedl výborný výkon. Začali jsme hrát poctivěji dozadu a po krátkém čase se dostavil první, a za nedlouho druhý, gól. Oba dával Kuba, ale obě akce začali dříve v poli. Při první akci se poctivě vrátil na levé záloze Máťa, aby bránil protihráče. V moment návratu na sebe navázal dalšího protihráče, čímž obrana soupeře zůstala pouze ve dvou. Po té co navíc Máťa získal míč, po zvednutí hlavy poslal přesnou přihrávku Kubovi do běhu a ten s klidem ligového hráče překonal soupeřova gólmana. Pod druhý gól se podepsal podobným stylem Petr, který byl přesně tam, kde jako záložník měl být. Hlavou si zpracoval vysoký míč a  prostrčil přihrávku mezi několika protihráči a  Kuba pak již celou akci zakončil.

V tento moment byl stav utkání 4:2 a tlačili jsme na soupeře stále více. Pak bohužel přišla cca padesátá minuta zápasu. Při další Kubově šanci šel soupeřův brankář ve vápně do souboje nohama napřed a kolíkama zasáhl Kubu do levého kolene. V první chvíli jsem se divil, že není pískán faul, záhy mne ale tyto myšlenky opustily, protože jsem si  všiml, že se Kuba nezvedá a v jeho tváři je vidět, že zákrok byl opravdu tvrdý a začali jsme řešit jeho zdraví. Tento zákrok znamenal pro Kubu bohužel konec zápasu a po zápase ihned cestu na chirurgii a rentgen.

Incident poznamenal celou atmosféru jinak pěkného zápasu. Z naše pohledu se nejednalo nejen o faul, který nebyl odpískán, ale o faul, který by bez diskusí snesl ocenění červenou kartou. Ani komentáře od fanoušků soupeře, když Kuba ležel zraněný na zemi, na fotbal nepatří a dětský už vůbec. Dohrou je, že Kuba bude bohužel nějakou dobu mimo trénink a zápasy. Držíme mu palce, aby se dal brzo dohromady.

Přesto, že se pro nás nejednalo o vítězný zápas a zápas, který byl poznamenán výše uvedeným incidentem, dojem z výkonu našich hráčů je jednoznačně pozitivní. Kluci se zlepšují a zvláště v porovnání s minulým zápasem proti Soběhrdům, při kterém nepředvedli dobrou hru, byla změna k lepšímu markantní. Zlepšili jsme pohyb dozadu a obsazování hráčů. Takže pochvala všem. Za nasazení, za předvedenou hru a za týmového ducha.

Nejde to jinak než ještě připsat náš klubový pokřik, protože si myslím, že sem dnes patří více než kdy jindy.

ŽÁDNÁ PLZEŇ, ŽÁDNÁ SPARTA, MY JSME PROSTĚ DOBRÁ PARTA, PECE HEJ, PECE HEJ, PECERADY, RECERADY, HEJ, HEJ, HEJ

Sestava: Ivo, Jakub (GK. G:2), Antonín, Daniel, Dominik, Matěj, Tomáš N. (C), Matyáš (A:1), Filip Sa., Filip Sl., Petr (A:1), Lukáš (GK), Jan