Černá sobota začala pro naše béčko hned ráno. Náš obránce Filip Duda zapomněl , že má zápas a hned po ránu zmizel někam ven. Navíc jsme s sebou do Netvořic nevezli ani naší oporu Davida Ťažkého, který dal přednost turistice. Do utkání jsme nenastoupili moc šťastně. Během úvodu jsme dostali 2 góly. Další ránu jsme dostali v polovině 1. poločasu, kdy se zranil náš nejlepší hráč Matěj Stejskal při ostrém souboji s brankářem domácích. Od té chvíle jako by na nás padla deka. Ztěžkli nám nohy a zejména noví hráči nevěděli, kde jim hlava stojí. Jistou naději vykřesal Ivoš Dimitrov který snížil pěknou střelou z dálky na 2:1. V půli jsem se pokusil hráče připravit na těžký zbytek zápasu a trochu změnil taktiku i rozestavení. Do předu jsme vyzkoušeli Péťu Patznera, který soupeře svými výpady značně trápil. Jednou ho zastavil nesmyslně hvizd rozhodčího, který neponechal výhodu když už se sám řítil na brankáře. Podruhé ho zastavil jasným  faulem zezadu ve vápně obránce ve vyložené šanci. Rozhodčímu nepřišlo asi vhodné písknout penaltu proti domácím a tak raděj tento nedovolený zákrok přešel bez povšimnutí. Přesto ještě Péťa dokázal vstřelit 2 góly a poněkud upravit skóre. Ktomu všemu přičtěme ještě to, že náš brankář také  neměl svůj den a soupeři vítězství poněkud ulehčil. Zejména ve druhé půli jsme všichni žasli, co všechno lze pustit. Péťo musíš na sobě makat.
Děkuji však všem hráčům za bojovný výkon a hlavně přeju našemu malému hrdinovi Matěji Stejskalovi ať se mu noha brzy zahojí. Budeme příště hrát i za tebe Matěji.