Do Jablonné jsme jeli s vědomím, že jejich styl fotbalu nám již léta nesedí. Věčné komentáře a dohady s protihráči a s rozhodčím jsou tu běžné a domácí fanoušci také nejsou žádný svatoušci. Ale tak to prostě je. Zápas začali lépe domácí a po jedné rychlé akci 2 hráči rozebrali naší obranu a ujali se vedení. Do půle bylo ještě pár šancí na obou stranách, ale branka již nepadla. Po obrátce Jáblonná zvýšila na 2:0 po nepokrýtém náběhu asi nejlepšího domácího hráče. Do zápasu nás vrátila chyba domácího brankáře, který neudržel jednu střelu z dálky a navrátilec Martin Mikita pohotově skóroval. Za chvíli jsme vyrovnali, když se špatný odkop odrazil zase od Martina do brány. Domácí mám darovali dokonce vedení, když si po rohu dali vlastní gól. S vidinou bodového zisku jsme ale zapomněli bránit a skoro hned z protiútoku domácí vyrovnali. Závěr jsme zase dohrávali v deseti, když po odpískání sestřelili Míru Höhna. Jablonná přidala v závěru ještě 2 branky a musím přiznat, že zaslouženě vyhráli. Prakticky žádný náš gól jsme si nepřipravili sami a i když to chvílemi bylo herně dobré, pořád máme daleko k herní pohodě. Tak snad příště.