Ještě v pátek večer jsme měli 9 lidí. Museli jsme povolat zálohy, a tak pracovní povinnosti a zranění značně zahýbaly naší sestavou. Rychle jsme dostali tři branky a zápas měl jednoznačný scénář. V naší bráně navíc prvně v životě nastoupil Jirka Franěk. Přestože mu jeho zraněný sval nedovoloval plně rozvinout jeho gólmanské přednosti, brzy se mezi tyčemi rozkoukal. Chvílemi dokonce přiváděl domácí útočníky k zoufalství. Do kabin jsme šli za stavu 4:0. Po obrátce už to nebylo tak jednoznačné a i my jsme mohli skórovat, ale bohužel jsme čestnou branku nevsítili. Druhý poločas byl festivalem zahozených šancí, protože domácí se uchýlili k systému „každý chce dát gól“ navíc  z nepřipravených akcí, a tak míče létaly kolem naší brány jak na rušném letišti. A co šlo do brány, to s ledovým klidem Jirka pochytal. Zápas jsem prohráli 5:0, ale všichni si odmakali své a zaslouží díky. Být v plné síle, měli by domácí možná starosti uhájit první příčku v tabulce.