Ano, Neveklov nepředváděl žádnej superfotbal. Ojedinělé šance bravurně likvidovala obrana a brankář. Do předu jsme ale nepředváděli zhola nic. Před půlí jsme ale dostali branku z ničeho, když jsme nechali hráče na penaltě zcela bez povšimnutí zakončit. Ten ještě ve sprše pořád nemohl pochopit, proč to bylo tak jednoduché, když měl u sebe na dva kroky dva hráče. Druhá půle již byla o něco lepší, vypracovali jsme si dokonce několik gólových šancí, ale branku jsme díky unáhlené koncovce nedali. Nervozita v našich zadních řadách nabírala na síle :-). Asi nespokojenost s výkonem vepředu. Začali jsme na sebe pokřikovat, místo abychom se věnovali plně hře. Trest přišel téměř okamžitě po jedné takové slovní přestřelce. Po několika prohraných soubojích mezi půlkou a vápnem přišla trochu nečekaně střela a míč propadl našemu brankáři mezi prsty. Osobně to vidím jako jednoznačný důsledek našeho hádání, jestli se to tak dá nazvat. V takovém stavu už jsme mohli jen těžko soupeře něčím překvapit, přestože jsme se snažili. Možná bylo nakonec lépe, že nás rozhodčí poslal všechny do kabin asi o 15min dřív kvůli rojícím se včelám v rohu hřiště. V kabině jsme si to sice vyříkali, ale nejsem si jistý, že to všichni plně chápou.

Radost nám bohužel neudělali ani naši hokejisti, kteří podlehli trochu smolně Slovákům v semifinále MS. Vlastně pardon, Miki byl nadšený.