Na první domácí zápas v letošním ročníku jsme se skoro nesešli. Zraněními decimovaný kádr zachránil až brankář Jirka Jarolím, který ač není aktivní hráč a občas nám jen vypomůže, přerušil své volno a doplnil naší sestavu na 11 lidí. Díky Jirko. Teď k zápasu. V úvodu hrozili jen hosté (10 minut jsme skoro nebyli za půlkou) a svůj tlak korunovali úvodní brankou. Po špatném odkopu naší obrany se řítil do brejku hostující útočník, utekl všem a brankáři už nedal šanci. Pak se hra vyrovnala a my jsme zaslouženě vyrovnali, když Aleš Hromas ve skluzu dosáhnul mezi obránci na míč a ten se pomalu dokutálel kolem brankáře k levé tyči. Do půle se trefili už jen hosté z přímého kopu výstavní utaženou ranou do šibenice. V druhé půli jsme zabojovali a brzy srovnal skóre po rohu hlavou Jirka Jun. Pak se opět ukázalo, to co platilo i v první půli, když se naši útočníci předháněli v tom, co všechno je také možné neproměnit. Inu, i muži mají své dny. Zamíchali jsme proto sestavou a zápas rozhodl Jirka Hora, který se posunul z beka na křídlo a po centru z pravé strany nádhernou hlavičkou přeloboval brankáře hostí a míč zapadnul přesně ke vzdálenější tyči. Gólový účet zápasu podtrhnul opět Jirka Hora, když se po hezkém uvolnění od Martina Kastnera trefil s jistotou do prázdné brány. Úročnice měla štěstí, že nehrál v útoku od začátku :-)) Jirka Hora tak výborným výkonem oslavil narození holčičky a všichni mu přejeme, ať jemu a jeho Zdeničce dělá ten prcek jen a jen samou radost. Uznání za zápas patří ale všech hráčům, kteří bez možnosti střídání otočili kolektivní hrou nepříznivý výsledek. Jen nervová soustava diváků dostala pár šoků po našich vyložených šancích. Vím, o čem mluvím, taky jsem se mohl bohužel jen dívat.