Přestože jsme se utkali v posledním podzimním zápase s nejslabším soupeřem soutěže, situace na hřišti tomu moc neodpovídala. Soupeř měl pouze 3 hráče, kteří hráli fotbal, přesto si vytvářel brankové příležitosti a z dorážek vytěžil co se dalo. My jsme jako obvykle netrefovali bránu z vyložených šancí. Naši útočníci byli špatně doplňováni ze zadních řad. Přihrávek bylo od většiny hráčů poskromnu. Únava trenéra jakoby se přenesla i na tým a tak jsme se protrápili k povinnému, ale vydřenému vítězství 3:6. Chuť porazit soupeře se u některých hráčů projevila teprve po ukončení zápasu, kdy jsme si nastavili utkání a využili tím nádherné fotbalové podmínky. Pochvalu si určitě zaslouží Martina za druhou půlku zápasu, Tonda za celý zápas a oba brankáři. Palec dolů obržel trenér za nedostatek pozitivní energie. Každopádně děkuji všem, rodičům i hráčům za podstivý přístup v celé sezóně, která nebyla určitě snadná, neboť soupeři byly většinou kvalitnější a máme určitě na čem pracovat. Bude jistě zajímavé sledovat, jestli po zimní přípravě uvidíme nějaký posun, zejména v sebedůvěře hráčů, neboť myslím, že zde jsou, mimo jiného, naše největší rezervy. Po krátké pauze začínáme opět makat, tak si odpočiňme, budeme to potřebovat.