V sobotu jsme sehráli přátelský zápas proti tradičně hodně těžkému soupeři – týmu Bystřice. Po zkušenostech z předchozích týdnů s velkou marodkou jsme povolali na pomoc i tři hráče ročníku 2006. Nakonec ale dorazili všichni nominovaní a tak nás bylo 13.

Nám se dařilo držet krok se soupeřem po většinu první poloviny. V té druhé jsme nedokázali ustát soustředěný tlak soupeře a přidali několik chyb v obraně, které Bystřice vždy potrestá. Nejednalo se o zápas, ve kterém by byl soupeř nastěhován v našem pokutovém území, ale nedokázali jsme zužitkovat naše šance a zakončit je střelou.

Musíme se naučit střílet i ze situací, které nezaručují vždy stoprocentně gól v síti soupeře. Takových situací se silným týmem není mnoho. Není možné vždy „dojít“ až do branky. Kdyby jsme měli porovnávat procentuální úspěšnost střel na branku, asi by byla situace hodně vyrovnaná. Bohužel jsme ale měli o mnoho méně střel a tomu odpovídá i výsledek 1:10 (0:3).

Kluky ale stejně musím pochválit, protože takovéto zápasy nejsou vždy jednoduché a drtivá většina dala do hry co mohla. Takovéto zápasy nám dávají hodně zkušeností. Bystřice je druhým týmem přeboru (vyšší soutěže) a za celý podzim obdržela pouze 9 branek (méně než branka na zápas). I první Poříčí obdrželo dvakrát více branek a ostatní povětšinou k 50-ti brankám. Hodně to svědčí o kvalitě brankáře a obrany Bystřice.

Za nás čestného góla vstřelil Filip Sl. za asistence Lukáše. V kabině jsme se shodli, že nejlepším hráčem byl Jarda, který v brance předvedl několik parádních zákroků.

Příště musíme brát v úvahu takové nefotbalové akce jako je Noc s Andersenem, které se někteří hráči zúčastnili a jejímž důsledkem byl nedostatek spánku. Důkazem budiž jejich neustálé zívání. To musíme příště dopilovat :-)

Naše sestava: 2 – Filip Sl. (G: 1), 4 – Tomáš N., 5 – Matyáš, 6 – Jan, 6 – Tonda (SP), 9 – Dan, 10 – Jarda (GK, C), 10 – Matěj (SP), 13 – Filip Sa., 17 – Ivo, 18 – Lukáš (A: 1), 27 – Petr,   34 – Tobiáš (SP)